|
|
Fyzioterapie u pacientů s mnohočetným myelomem podstupujících autologní transplantaci krvetvorných buněk
Holasová, Adéla ; Novotný, Ondřej (vedoucí práce) ; Ortová, Marta (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou fyzioterapeutické intervence u pacientů s mnohočetným myelomem hospitalizovaných na transplantační jednotce, kteří jsou krátce po absolvování vysokodávkové chemoterapie s následnou autologní transplantací krvetvorných buněk. Teoretická část zahrnuje základní dělení hematoonkologických malignit, popis nemoci mnohočetného myelomu, jeho incidenci a prevalenci, symptomy onemocnění, diagnostiku, možnosti léčby, dopad dlouhodobé hospitalizace na organismus, symptomy nemoci relevantní pro zahájení fyzioterapeutické intervence a závěr teoretické části se věnuje současné problematice fyzioterapie u pacientů s mnohočetným myelomem. Praktická část se skládá ze tří kazuistik pacientů s mnohočetným myelomem, kteří byli hospitalizováni na transplantační jednotce krátce po absolvování vysokodávkové chemoterapie s následnou autologní transplantací hematopoetických buněk. Kazuistiky obsahují vstupní vyšetření, popis terapií a výstupní vyšetření jednotlivých pacientů. V praktické části je dále zahrnuta cvičební sestava, která by měla pacientům sloužit jako inspirace k vhodným cvikům, které si v průběhu dne mohou sami provádět, ale až po konzultaci s lékařem. Cvičební sestava zahrnuje doporučené cviky vleže, vsedě i ve stoji a je zaměřená na prevenci tromboembolické...
|
|
|
Diagnostika a terapie mnohočetného myelomu
Jungová, Alexandra ; Vokurka, Samuel (vedoucí práce) ; Krejčí, Marta (oponent) ; Minařík, Jiří (oponent)
Mnohočetný myelom je agresivní hematoonkologické onemocnění s rozvíjejícími se možnostmi diagnostiky i léčby v posledních 15 letech. Mezi jednu z diagnostických metod patří průtoková cytometrie, která detekcí spektra antigenů umožňuje odlišit patologické plasmocyty od fyziologických. Jedním ze sledovaných znaků je znak CD 45, který by mohl mít podle našich sledování negativně prognostickou výpovědní hodnotu. 71 pacientů v našem souboru bylo rozděleno podle intenzity exprese CD 45 antigenu a skupina s nižší expresí měla statisticky vyšší riziko relapsu do 12 měsíců 62 % vs. 25 % (p=0,0011). Nepozorovali jsme souvislost s vlivy indukční léčby ani cytogenetiky, které se jinak považují za nejdůležitější prognostické markery. Při léčbě mnohočetného myelomu je používána řada kombinovaných protokolů, přičemž za dosud nejefektivnější je stále považována autologní transplantace s možností opakování. Naše výsledky hovoří příznivěji ve prospěch naplánování druhé autologní transplantace časně (tandemově) u pacientů s dosažením pouze parciální remise po 1. linii léčby s autologní transplantací. Signifikantně lepší TFS (treatment free survival) a celkové přežívání (OS) bylo ve skupině pacientů transplantovaných tandemově oproti transplantaci v rámci druhé linie léčby při relapsu/progresi: 18 měsíců vs. 10 měsíců (p=0.04)...
|
|
|
Diagnostika a terapie mnohočetného myelomu
Jungová, Alexandra ; Vokurka, Samuel (vedoucí práce) ; Krejčí, Marta (oponent) ; Minařík, Jiří (oponent)
Mnohočetný myelom je agresivní hematoonkologické onemocnění s rozvíjejícími se možnostmi diagnostiky i léčby v posledních 15 letech. Mezi jednu z diagnostických metod patří průtoková cytometrie, která detekcí spektra antigenů umožňuje odlišit patologické plasmocyty od fyziologických. Jedním ze sledovaných znaků je znak CD 45, který by mohl mít podle našich sledování negativně prognostickou výpovědní hodnotu. 71 pacientů v našem souboru bylo rozděleno podle intenzity exprese CD 45 antigenu a skupina s nižší expresí měla statisticky vyšší riziko relapsu do 12 měsíců 62 % vs. 25 % (p=0,0011). Nepozorovali jsme souvislost s vlivy indukční léčby ani cytogenetiky, které se jinak považují za nejdůležitější prognostické markery. Při léčbě mnohočetného myelomu je používána řada kombinovaných protokolů, přičemž za dosud nejefektivnější je stále považována autologní transplantace s možností opakování. Naše výsledky hovoří příznivěji ve prospěch naplánování druhé autologní transplantace časně (tandemově) u pacientů s dosažením pouze parciální remise po 1. linii léčby s autologní transplantací. Signifikantně lepší TFS (treatment free survival) a celkové přežívání (OS) bylo ve skupině pacientů transplantovaných tandemově oproti transplantaci v rámci druhé linie léčby při relapsu/progresi: 18 měsíců vs. 10 měsíců (p=0.04)...
|
|
|
Využití senzomotorické stimulace u pacientů s mnohočetným myelomem na transplantačním oddělení
Havlová, Lucie ; Havlová, Martina (vedoucí práce) ; Hálková, Jindřiška (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno: Lucie Havlová Vedoucí práce: Mgr. Martina Havlová Oponent práce: Název bakalářské práce: Využití senzomotorické stimulace u pacientů s mnohočetným myelomem na transplantačním oddělení Abstrakt bakalářské práce: Bakalářská práce se zabývá využitím metody senzomotorické stimulace u pacientů s mnohočetným myelomem, kteří jsou hospitalizováni na transplantačním oddělení. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je charakterizováno onemocnění mnohočetný myelom, jeho etiologie, příznaky a léčba. Práce se dále zaměřuje na průběh autologní transplantace a hospitalizaci pacienta na transplantační jednotce. Dále pojednává o vlivu pohybové aktivity na lidské tělo a o důsledcích z inaktivity. V teoretické části je také vysvětlena metoda senzomotorické stimulace, její podstata, koncepce a metodický postup. Praktická část se zaměřuje na využití senzomotorické stimulace u dvou pacientů s mnohočetným myelomem na transplantační jednotce. Je zpracována pomocí dvou kazuistik. Cílem bakalářské práce je zjistit vliv senzomotorické stimulace na fyzický stav pacientů po autologní transplantaci a vhodnost jejího začlenění do rehabilitačního programu transplantační jednotky. Klíčová slova: mnohočetný myelom, autologní transplantace, transplantační oddělení,...
|
|
|
Ošetřování dětí na transplantační jednotce
HERKUCZOVÁ, Lenka
Onkologické onemocnění je pro každého velmi stresující a zatěžující situace. Nádorová onemocnění se stala ve druhé polovině 20. století druhou nejčastější příčinou úmrtí dětí a mladistvých. Přináší velký zásah do života dítěte, jeho rodiny a často i do života jedinců v blízkém okolí dítěte. Výzkum probíhal na transplantační jednotce a standardním oddělení Kliniky dětské onkologie. Cílem práce bylo zjistit specifika péče na transplantační jednotce a na základě získaných poznatků stanovit postupy, které mohly zpříjemnit nebo zkvalitnit péči o děti transplantační jednotce. Cíle byly splněny. Na základě výzkumu byly stanoveny čtyři hypotézy.
|
host ::
RSS.